Blanka (23) deprese, hospitalizace v léčebně, osamostatnění od rodičů
Blanka je velmi štíhlá slečna, která mě vyhledala přes internet. Jsem již třetí terapeutkou, ke které se rozhodla jít. Říká, že mnoho let bojuje se smutkem, aktuálně se cítí být před ním na útěku. Za posledních pět let zkusila dle svých slov všechno možné – útěky z domova (bydlí u rodičů), bezdomovectví, alkohol, pokus o sebevraždu, hospitalizace v léčebně apod. Prý není schopna unést normální život.
V tomto normálním životě, po kterém touží, chce být schopna vydělat si, uvařit si, uklidit si, vést osobní účet, mít vztah s partnerem. Často mění zaměstnání a stále se snaží studovat. Veškeré pokusy osamostatnit se od rodičů končily prý tragicky, má dluhy. Rodiče ji živí.
Přemýšlí, že by se mohla osamostatnit „skrze vztah s nějakým mužem“. Zároveň se bojí, že by jí mohl ublížit víc než je schopna unést.
S Blankou se potkáváme necelý rok. Zpočátku pracujeme hodně s emocemi, především se smutkem. Ten pro ni postupně přestane být nepřítelem, ale jakýmsi občasným návštěvníkem, naučí se s ním zacházet tak, aby jí nepřekážel, ačkoli ze života jí úplně nezmizel. Ve druhé polovině roku jsme pracovaly na tématu samostatnosti a postupných realizovatelných cílech. V době, kdy jsme se loučily, „trávila se svým smutkem již jen pár hodin týdně“. Bydlela bez rodičů v komunitě podobně starých lidí, které spojovala jejich víra. Příjem si zajišťovala zatím z brigád.
Objednejte si terapii telefonicky na 725810870 nebo emailem.
